Dukovany 2017

Výlet do jaderné elektrárny Dukovany začal už v našich školních lavicích při hodině fyziky. Protože bez znalostí bychom výkladu moc nerozuměli, začal s námi náš učitel, který výlet už několikátým rokem organizuje probírat základy jaderné energie.

Pan učitel Směták (učitel fyziky na naší škole) vede výuku velice názorně, a proto nás výuka vždy zaujme. A tak v úterním mokrém ránu jsme se v počtu 15 žáků shromáždili před školou.
Po krátké bezpečnostní instruktáži jsme zamířili k autobusu. Pan učitel nám zařídil odvoz až na místo soukromým autobusem, protože hromadnou dopravou by cesta trvala o mnoho déle. Ačkoli to byla soukromá výprava, odjezd byl nekompromisně v 8.00 hodin.

Cesta trvala asi 45 min. a byla příjemná. Autobus byl nad očekávání velký a tak mohl každý z pasažérů obsadit dvě sedadla. Po cestě se autobusem se často ozýval smích a tlumené písničky z rádia.

Dorazili jsme na malé parkoviště vedle informačního centra. Před vchodem stálo vystavené elektrické auto. Uvítaly nás dvě dámy s prosbou o odložení našich batohů a kabátů do šatny. Po odlehčení nás jedna z dam odvelela do promítací síně. Vše bylo nové a zmodernizované tak, aby se i detaily, jako například světla dala ovládat pouze z malého tabletu.

Shlédli jsme dva dokumenty. Jeden nás měl informovat o událostech v továrně a druhý seznámit s možností blackautu.

Blackaut je náhlý výpad elektřiny ve městě nebo na nějakém území třeba v kraji. Po takovém to výpadku jsou například nemocnice ve velkém problému, mají sice záložní zdroj elektřiny, ale ten vydrží pouze pár dnů. Takový případ se stal před pár lety v Římě.

Po shlédnutí dokumentů jsme se přesunuli do dalších místností s modely jak továrny a jejího okolí, tak i reaktoru. Vše nám bylo vysvětleno paní průvodkyní, ale i nahrávkami a světelnými projekcemi. Viděli jsme také obleky, ve kterých se musí v elektrárně pracovat. Před odjezdem jsme se ještě občerstvili a pan učitel nás zvěčnil na fotografii i s Dukovanskýmy komíny.
Cesta dále směřovala na Mohelenskou hadcovou step. Je to vyhlídka, ze které vidíte na obzoru elektrárnu Dukovany. A tak jsme dostali možnost poznat Dukovany jak z blízká, tak i z dálky.

Cesta z pátky byla líná, už nebyl slyšet smích, jen tiché šeptání. Všichni vztřebávali zážitky. Příjezd ke škole proběhl v klidu. Někteří se odebrali do budovy na oběd, někteří se vydali do svých domovů. Ještě před rozchodem nás učitel pochválil za chování. Bylo to milé zakončení. A závěr z tohoto výletu – nové znalosti a zážitky. A elektrárna po naší návštěvě ještě stojí. Přála bych dalším ročníkům, aby měli stejně záživný výlet.

Tereza Danielová (studentka IX. třídy)