Otevřeně o drogách, smrti i naději
„Otec mi zemřel, když mi byly tři roky, mamka, když mi bylo šestnáct,
brácha se ufetoval v třiačtyřiceti …“. Tak nějak podobně začíná
vyprávět svůj příběh Pavel Ilčík alias Pecinek, abstinující narkoman,
který na drogách strávil 11 let.
Po roce opět dorazila na naši školu nejlepší protidrogová prevence, kterou
si kantor může představit. Živý, z masa a kostí, člověk, na kterého si
žáci mohou sáhnout, žádná fikce. Realita. A mohou poslouchat jeho
životní příběh. Strhující, drsný, autentický, smutný i nadějeplný.
Osmáci pozorně poslouchali a v závěru pokládali Pecinkovi řadu otázek.
Povídání si o drogách z hodin Výchovy ke zdraví ihned dostalo
konkrétní podobu.
Děkujeme nadaci Světýlko za zprostředkování tohoto silného zážitku a
těšíme se na příští rok, kdy bychom rádi v besedách pokračovali.
Mgr. Simona Marenčáková, metodik prevence
Vyjádření samotných žáků jsou výmluvná.
- „Vyprávět svůj životní příběh o něčem takovém musí být
hrozně těžké. Být 11 let na drogách a dostat se z toho chce opravdu
hodně síly. Bylo to poučné.“
Lili
- „Měl jsem pocit, že jsem se do něj vžil. Jako kdybych byl
v příběhu s ním a všechno viděl. I přesto, že vím, že drogy jsou
špatné, teď k nim mám ještě větší odpor. A nepřál bych si, aby
někdo z mých blízkých nebo kamarádů měl s nimi problém…“
Dušan
- „Zaujalo mě, že ještě pervitin vařil a prodával ostatním. Ale
nejvíc, že dokázal kvůli synovi přestat a vrátit se do normálu… „
Zuzka
- „Nejvíc mě zaujalo to, že o tom může mluvit a říkat všechny ty
věci, které prožil. Bylo to velmi emotivní a hodně velké poučení o tom,
že s drogami se nemá nikdy nic nezačínat. Hodně, opravdu hodně mi
to dalo…„
Aneta
- „Nikdy nebudu brát drogy. Protože i když s tím přestaneš, je
šance, že se k tomu vrátíš. A pak ztratíš důvěru všech, kdo ti
pomáhal se z toho dostat.“
Nasťa
- „Co obdivuju je, že dokázal před námi o tom normálně mluvit. A to
povídání bylo dost drsný. Jemu se podařilo s fetem přestat kvůli sobě a
tomu dítěti, kterému chtěl dát pocit mít otce, co on nezažil. „
Terka
- „Děsivé bylo, že měl sebevražedné sklony a že chtěl ublížit
i ostatním. Ale myslím si, že bychom k němu měli mít respekt za to, že
s tím dokázal přestat a že tímhle způsobem chce ostatním pomáhat.“
Bára
- „V nějakých chvílích se mi zdálo, že na to pořád vzpomíná, jako
by mu život právě probíhal před očima. Bylo velmi fascinující poslouchat
jeho životní příběh. Pecinek a jeho přátelé za námi přišli
z důvodu, abychom nikdy nebrali drogy a nezahazovali se s „fetkama“.“
Natka
- „Pecinek popsal svůj příběh do takových podrobností, že to bylo
jako číst knihu. Úžasné bylo i to, že jsme mu na konci mohli dávat
dotazy.“
Ondra T.
- „Jeho příběh byl velmi smutný a bylo mi líto, že kvůli drogám
zemřel jeho bratr. Projekt byl úžasný.“
Dymo
- „Ještě mi přišla obdivuhodná důvěra jeho sestry a taky tolerance
obce, která mu dala několik bytů a on je se svým bratrem zničil.
Nejnepříjemnější část příběhu byla ta o jeho bratrovi, kde bylo
vidět, co všechno droga může s člověkem udělat. Líbilo se mi, že
s drogami skončil, aby mohl něco udělat pro syna a taky, že může být
oporou pro svou manželku.“
Matěj